Nocni dobrodružství...
Začlo to jedné krásné noci...
Niki: *zíííííf něco si neslyšitelně a nesrozumitelně brouká skrčená a schoulená lady v křesle u krbu, desky s počtama útoků ji vyklouzávají z ruky*
Jazz: *jazzrabbit pozoruje lady jak klimbá v křesle, desky ji vyklouly z rukou a spadly na zem. Jazz pomalu dohopká až k ní a desky ze země sebere... po té potichu pokyne regisovi, aby už šel lady uložit do postele, aby si odpočinula*
Niki: *lady se jen nepřítomně pousměje, koukne se kolem sebe, při zašustění papíru v deskách... po té se jemně zachumlá do svého hábitu a přivřenýma očkama sleduje praskající oheň v krbu*
Regis: *Regis viděl to malé hopkající jídlo jak se mu snaží zdělit, že má uložit Niki do postele... Přišel k ní, zvedl ji do náruče a odnesl ji do postele. Poté dal jazzovi kus salátu se slovy, "ještě by jsi mi mohl trošičku povyrůst" a mrknul na něj.*
Niki: *lady se malátne nadzvedne na loktech... a poté zmoženě upadá do říše snů...*
Jazz: *jazz pozoruje jak regis odnáší lady do postele, po té se ale regis vrátí zpět k jazzovi a podává mu kus salátu, jazz chce nejdřív přijmout, ale po té co uslyší regisovi slova ten kousek odmítne a odhopká se schovat pod křeslo, ve kterém do teď seděla lady*
Regis: *Regis donese kousek salátu ke křeslu a položí ho před něj. Ještě stačí zahlídnout králičí očka, co svítí z pod křesla a řekne, "neboj ty srabe" a jde pryč.*
Niki: *lady ve své postýlce s nebesy slyší, jak někdo vypouští z úst oslovení 'srabe' a ospale se pousměje... a začne se chichotat*
Jazz: *jazz vykoukne z pod křesla a jen řekne směrem k odcházejícímu regisovi, "já se tě nebojím ale vím moc dobře, že myslíš jen na to jak me sníst ale to se nikdy nestane", po té opět zaleze zpět pod křeslo
Regis: *Regis si pro sebe mumla, 'tím, že tomu králíkovi dám kus žrádla, tak ho snad neohrožuju...' a jde směr postel.*
Jazz: *jazz si pro sebe taky potichu mumlá, "nevěřim mu, určitě mi dával ten salát, jen abych byl větší a on tak měl větší porci" ale pak si uvědomí i další možnost "co když to bylo poděkování, že jsem ho upozornil, aby odnesl lady do postýlky" mumlá si dál potichu pro sebe.. nakonec se rozhodne a se slovy "risk je zisk" rychle vyleze z pod křesla, sebere kousek salátu a zase zaleze na zpátek.... dál už je slyšet jen spokojené chroupání a " děkuji"*
Tibo: *Do místnosti se vkrade shrbená postava v dlouhém plášti s kápí, přes kterou jí není vidět do obličeje. Pohledem zkontroluje místnost. Prázdné křeslo, které v místosti stojí určitě delší dobu, než stojí samotná místnost, a u něj pohozený list salátu. Zvedne salát ze země a na jeho místo položí křídlo z netopýra.*
Nki: *lady to všechno sleduje z jemné náruče své postýlky... a tiše se pochechtává.. unaveným tónem*
Jazz: *jazz sleduje jak Tibo vyměňuje kousek salátu za netopýří křídlo a potichu se pochechtává, neboť tento kousek salátu tam dal on sám, zatímco kousek od regise má už dávno u sebe
Regis: *Regise probudí divné zvuky... Rozhlédne se okolo sebe a zahlídne shrbenou postavu v dlouhém plášti s kápí, jak za sebou zavírá dveře. Pln údivu stačí ještě křiknout "Co mi děláš v bytě?? A proč bereš našemu domácímu mazlíčkovy zbytky jídla??" Nevěřícně zakroutí ještě hlavou a snaží se spát dál...*
Niki: *to už se lady v postýlce řeže nehorázným způsobem... a snaží se to skrýt v záchvat kašle..*
Jazz: *jazz rychle vyklouzne z pod kresla pronese potichu tak, aby ho slyšel jen regis "pssst, neřvi, vzbudíš lady", po té se otočí opět ke křeslu a potichu pod něj zase zalejzá
Tibo: *dveře se znovu otevřou
i králíci potřebujou proteiny, tak dostal nějaké to maso.
postava za sebou opět zavře. během okamžiku se dveře znovu otevřou, tentokrát bez přičinění lidské ruky, a vzápětí místnost naplní zvuk výbuchu.
Ten list salátu nebyl jen tak obyčejný list salátu.
Po utichnutí ozvěny výbuchu se ozve tichý králičí smích a chroupání.*
Jazz: *jazz se pod křeslem začne neuěřitelně, škodolibě řechtat smíchy, až z toho dostává křeče, ačkoliv se snaží uklidnit a stišit nejde mu to a dál se směje
Regis: *Regis se koukne na jazze, který se chichotá pod křeslem... "Kolikrát jsem ti říkal, že do toho skladu munice nemášs lézt a hrát si s plastickejma trhavinama? Kdo v tom randálu má spát?" už po třetí se snaží usnout... ale tentokrát se hrozně směje..*
Niki: *lady sebou švihne ke zdi, chytne se polštáře na hlavě, a tiše vrčí.. podrážděně...*
Jazz: *jazz jen pípne z pod křesla "promiň já si nemohl pomoct, to mi zbylo z dnešního útoku a vrátit jsem to zapomněl a přece to jen tak nevyhodim*
Jazz: *jazz vidí, jak si lady přikryje hlavu polštářem a jen potichoučku skoro neslyšným hláskem pronese "promiň lady, já už budu hodný slibuju, jen mě nevyhazuj ven, tam je zima"
Regis: *Regis si představil malého králíčka stojícího na skále s malým mečíkem ukazujícím do vzduchu jak velí armádám akolytek do boje. A přepadl ho poctivý hysterák...
Tibo: *dírou, která kdysi bývala dveřmi, přiletí dovnitř místnosti zbylé tři čtvrtiny netopýra. kdyby někdo dokázal prohlédnout skrz kouřovou clonu, uviděl by, jak shrbená postava v plášti s kápí, přes kterou jí není vidět do obličeje, a s dírou, přes kterou je jí vidět na zadnici, kráčí kulhavým krokem pryč.*
Tibo: *a kdyby někdo nebyl ohlušený výbuchem, slyšel by, jak si postava mumlá pod kápi:
příště si rozmyslím, než si strčím salát do zadní kapsy...*
Jazz: *jazz vyleze z pod křesla dohopká až k regisovi řechtajícímu se na posteli a z blízka potichu pronese "PSSSST, už jsem ti říkal jednou potichu, nebo vzbudíš lady"*
Jazz: *jazz dohopka az k místu, kde dříiv byli dveře a rozhledné se ven, nikoho ale přes hustou kouřovou clonu nevidí, naopak ho začínají slzet oči, že sám skoro nic nevidí, rychle se otočí a hopká zpět ke křeslu. Protože mu oči ale stále slzí nevšimne si stolku a narazí do něj silně hlavou, že z té rány omdlí a padne k zemi*
Niki: *lady se potápí do pavučin snů... jen chvílemi se otřásá přívaly zimy..*
Regis: *Regis koukne na jazze jak mu šepta PSSSST, oči mu stále ještě slzely od smíchu a řekne mu.. "mě říkáš pssst a sám si tu hrajes s plastickými trhavinami?" Potom videl jak se řachne do stolku.... Zvedl telefoníi sluchátko a prohlásil: "Kuchyně... ano... ano... už to přišlo... jojo.. díky... a, pošlete opraváře" a dál leží.*
Jazz: *jazz se pomalu probírá z mrákot a pomalu vrávorajíc hopká směrem ke křeslu, které stojí u krbu ve kterém už jen skomírá oheň, pomalu dohopká blíž a hodí několik polen do ohně. Protože je ale ještě omámený z toho nárazu, popálí si trošku při přitápění tlapku až zaskučí bolestí, po té opět dohopká zpět pod křeslo, kde se opatrně natáhne aby si zraněnou tlapku šetřil, místností se mezi tím začíná opět šířit teplo*
Regis: *Regis opět zvedne sluchátko... "Haló, kuchyně? Tak mi sem pošlete ještě veterináře... jo a ty opraváři... jo... díky." Jakmile položil sluchátko přišli 4 akolytky a začaly opravovat dveře...*
Jazz: *jazz jen z pod křesla pozoruje jak regis pořád někam telefonuje a dál se lehce chvěje bolestí*
Regis: *Když přišli veterinářri, Regis jen znuděně ukáže pod křeslo, "nějak se o to zvíře postarejte, ať mám do čeho prudit" a kouká na Niki jak spí.*
Niki: *Lady cítí jeho pronikavý pohled, a mírně se pousměje koutkem úst*
Jazz: *jazz jen pozoruje jak do místnosti vstoupí veterináři a po regisově pokynu zamíří ke křeslu, když jsou blízko u křesla, jazz opatrně vyleze, zraněnou tlapku si při tom ale šetříi, jeden z veterinářů se k jazzovi sehne a začne mu tlapku ošetřovat hojivými mastmi, nakonec mu ji obváže a připevní k tělu aby s ní nemohl hýbat a šetřil ji, pak s kolegou zase odchází, jazz k nim potichu pronese "děkuji" a opět se snaží s obvázanou nehybnou tlapkou zalézt pod křeslo, to se mu ale nedaří, podívá se směrem na křeslo a přemýšlí zda má zkusit vyskočit, nakonec to několikrát zkusí, ale vždy neúspěšně, unaven se natáhne jen vedle křesla a chvilku se vrtí než najde tu správnou polohu*
Regis: *"Omg, ten kválík je ale otravnej.." s těmito slovy se Regis zvednul z postele. Čapnul nečekaně jazze a zvednul na křeslo.. v duchu si opakoval 'musíš bejt hodnej, musíš bejt hodnej... hlavně nežrat' a pak si šel znovu lehnout tušíce, že dneska jen tak nepůjde spát...*
Niki: *lady se na něj tázavě podívala, když přecházel kolem její postele*
Jazz: *jazz se úplně vylekal, kdyz ho regis zvedl ze země a držel v rukou, strachy nedutal, pak ho ale položil na křeslo a opět si odešel lehnout do postele vedle lady, celý zmatený pronese "diky tuhle laskavost ti nezapomenu" po té se opět opatrně schoulí na křesle aby neležel na zraněné tlapce a jen odpočívá*
Jazz: *uz spi, kdyz jeste ze spanku zamumla "brou noc a bat" a jeste k regisovi doda "nech mi ho prosim"*
Regis: *Regis otevre ocko a prekne, "No, jeste si to promyslim..."*
Jazz: *jazz jen opet ze spanku zamumla "prosim bat" a dal usne jeste tvdsim spankem*
Hopy: *Hopy neslyšně vešel do místnosti. Přelétl pohledem od Regise a Lady v postelích na Jazze schouleného v křesle. Krb už byl dávno vyhaslý. Odložil tedy svůj cestovní plášť a tiše se přikradl ke krbu. Zažehl plamen a posedil se na zem. Chvíli jen tak pozoroval poskakující plamínky. Pak si znovu prohlédl spící členy malorodu. Doma bylo doma.
Když se ujistil, že v místosti je tolik tepla, aby tam bylo až budou Rebelové vstávat, přidal ještě pár polen. Bylo příjemné cítit teplo na ohně. Bylo to tak rozdílné oproti chladnému a nemilosrdnému vesmíru. Nicméně se nemohl zdržet dlouho. Položil ke křeslu pár mrkví, na stůl dva kalichy a džbán s krví. Poté si oblékl svůj cestovní plášť a tiše odešel.
Na orbitě na něj čekala jeho lehká letadlová loď třídy Infernus. Startovací dráha pro stíhačky byla dostatečně daleko od Regisova domu, takže se nebál, že by je vzbudil. Nasedl do svého těžkého útočného letounu třídy Kalibrus. Doroloval na okraj vzletové dráhy a spustil přídavné spalování naplno. Po nabrání dostatečné rychlosti prudce přitáhl a letoun zamířil na sloupu ohně do vesmíru. Tam již čekal Infernus.
Vzhůru na můstek a vzhůru do války. Potřásl hlavou. Kdy to skončí? Rád by se vrátil k ostatním, našel si děvče a žil klidným životem. Jenže dokud bude válka, nic z toho nebude. Dokud bude válka, je jeho místo na můstku Infernu.*
Jazz: *jazz se pomalu probudi, lehce se na kresle protahne, tak jak jen je v jeho schopnosti jen se tremi pohyblivymi tlapkami a opatrne seskoci z kresla, dopad se mu ale nepovede, a bouchne se cumakem o zem, chvili zustane jen tak a posloucha jestli nekoho nevzbudil, kdyz vsichni dal spi opatrne se vyda vedle kresla kde citi mrkev, jednu z nich vezme a potichu ji tam hned zacne chroupat*
Tibo: *Shrbená postava v záplatovaném plášti s kápí, přes kterou jí není vidět do obličeje, nahlédne do místnosti, kde po dlouhém večeru stále skoro všichni spí tvrdým spánkem. Pokyne na pozdrav Elhetriel, sedící v křesle, podívá se na králíka:
"Něco jsem ti přinesl."
Položí vedle mrkve list salátu a pak se otočí k nástěnce, kde vedle papíru se včerejšími zápisy připíchne prázdný list a píše:
"11:17 dobytá BG_Rebelka_BL_Arrakis, proměnlivá průmyslovka, za 15 akolytek."*
Niki: *lady unavene schodi nozky z postylky, rozhledne se kolem sebe, a vidi napul plny malorodni land... pousmeje se a zase se skuli do perin..*
Regis: *Regis se protahnul, kouknul na kralika se slovy, "No, snad podekujes ne? Byl jsem tu do 4:.." a pak si zacal matne vzpominat na to, jak nechal jazzovi ve vyrazenejch prispevcich vzkaz...*
-reg-