Jedná se zde především o to,že se příběh bude tvořit čtenáři.Pravidla jsou jednoduchá,váš dodatek nesmí obsahovat víc jak 5 vět.Postupně budou navazovat.Nazývá se to například i Nekonečný příběh.Kdokoliv bude chtít přispět má možnost poslat mi svůj příspěvek v rozsahu pěti vět na ICQ 313540860 nebo duna poštou na účet Rebelka_BloodyLady.Vždy nejlepší nápady s autorovým podpisem přidáme jako pokračování.Zúčastnit se může každý člen impéria.

Je to váš příběh!Změňte děj a staňte se spoluautorem!



Začátek:

Neznámá slečna vstoupila do místnosti,přivítala společenstvo sedící kolem kruhového stolu,vyrobeného z nejlepšího dřeva.Společenstvo jí vřele uvítalo.Slečna si povšimla ostýchavého mladíka sedícího po Jackově levici.Ano,byl to opravdu on.Půl roku a jak se změnil mezitím co se neviděli a jejich srdce byly odloučeny... (BL)
Starší muž zmrazil příchozí dívku pohledem a úkosem pohlédl na mladíka. "Říkal jsem Ti, aby ses s ní přestal stýkat." Mladý muž zachytil její pohled a pevně odpověděl: "Nikdy se nevzdám alespoň myšlenky, že bude moje." Dívka se na něj zvolna usmála a přesunula se k oknu. (Muky)
'''To mě nezajímá. Ona a její rodina je moc obyčejná a pro tebe se nehodí. Ženu ti vyberu já, protože se k tobě musí hodit. S touhle budeš akorát naší rodinu ztrapňovat. A už nechci nic slyšet!'' vyprskl Jack.(Jazzrabbit)
"Ale, .." "Mlč už, jen mi tu děláš ostudu!" Mladík se nasupeně odmlčel a celý večer už nepromluvil, jen se po očku díval na dívku. Vždyť byla tak blízko něj! Když již byl otec v náladě a zvedali se k odchodu, dívka už tu nebyla. (El)


Následujících několik dní byl mladík jako vyměněný. Sedával u okna a hleděl někam do neurčita. Jeho otec však po příčině nepátral. Jen si stál za svým názorem, že by ona dívka pro něj byla příliš obyčejná. Jednoho dne se však mladík rozhodl. (Sid)

Ať si otec říká co chce.Tomuhle prostě nemůže zabránit.Nechal poslat pro svého přítele.Přítele,který neznal jiný život,něž život v podsvětí.Život mezi podivíny a různě přeměněnými lidmi. (BL)

Byl vyvrhelem společnosti. Nikdo ho neznal pod jiným jménem, než jako Kazatele a nikdo netušil proč takové jméno. Jediní, kdo to možná poznali byly jeho oběti, ale ty už asi nikdy nepromluví. Od dětství byl jeho přítelem pouze tento mladík, ovšem jejich vztah byl velmi zvláštní. (Othy)

Avšak právě on byl jediný, kdo mu mohl pomoci. Pouze s ním mohl udělat ze snů skutečnost. Třebaže to byl běh na dlouhou vzdálenost, mladík byl pevně rozhodnut udělat vše,co bylo nezbytné. Každou chvíli mu před očima vyvstával obraz dívčiny tváře a to jej ubíjelo. (Hopy)

Toho rána přišel za ním otec do jeho ložnice.
"Potřebuji, abys odletěl na Arrakis a osobně převzal od kurýra zásilku."
Mladý muž radostí zatajil dech, ale nedal na sobě znát nejmenší známku radosti.
Konečně se s NÍ setká daleko od otcových špehů!
Najednou mu došlo, že se bude muset co nejdřív sejít s Kazatelem a probrat detaily jejich šíleného plánu. (Muky)

Kazatele však nenalezl, jeho přítel mu nechal jen sepsány instrukce. Moc jim nerozuměl, ale vše spočívalo vtom, aby na Arrakisu našel jednu kontaktní osobu a ta už bude vědět co a jak dál. Dozvěděl se jen, že pomoci mu může jen starý rituál za pomoci koření. Vzrůstaly v něm rozporuplné pocity zda dělá správně, že ho poslouchá, ale miloval ji přespříliš a připravoval se dál k odletu (Othy).

×BL×